neděle 29. března 2026

Caminito del Rey

Hlavní a jediný dopředu připravený cíl naší andaluzské dovolené. Z domova jsme zakoupili vstupenky, protože jinak hrozilo, že místní jedinečnou soutěsku neuvidíme.

Byly dostupné jen lístky s průvodcem a v 10 ráno, navíc po změně letního času. Protože na místě samém je třeba z parkoviště popojet pár kilometrů kyvadlovým autobusem, co jede každou půlhodinu, a pak ještě dojít asi 2 kilometry pěšky, dali jsme si časovou rezervu. Zvláště když nás při koupi vstupenek nabádali, že máme být u brány s předstihem, aby si nás průvodce srovnal hezky do organizovaného štrůdlu.

Klasicky bylo vše jinak. Autobus jel hned a u vchodu doporučili samostatnou cestu. Rádi jsme přijali a vyrazili po vysutém chodníčku s notným čsovým předstihem. Více než hodinovým, takže počáteční úsek trasy v hluboké soutěsce ještě nebyl vycházejícím sluncem osvětlen. Což bylo jediné negativum trasy.

Jinak jde o spektakulární záležitost. Zářez ve skále je místy až 300 metrů hluboký a 100 metrů nad drobnou říčkou šlapete po dřevěných lávkách. Otevírají se výhledy s neobyčejnou vertikálností, kterou začala dramaticky osvětlovat naše nejbližší vycházející hvězda.

Střední část se otevírá do širokého údolí a vede kolem kanálu s vodou, někdy i v něm. Závěr pak graduje hlavní a nejvíce fotogenickou částí. V nejhlubším zářezu a s mostkem přes něj. Bohužel místní hlídači nedovolují se na mostku zastavovat, natož ho rozhoupávat. Což se zde velmi silně nabízelo... ;-)

Žádné komentáře: